Březový les

Všechny ulice se sobě navzájem podobaly. Všichni lidé jakoby splývali dohromady a nikdo neměl nic odlišného. Šla. Šla sama a bloudila pořád víc. Tu objevila místo, které  obklopoval březový les. Studánka tiše šuměla a zpívala si meditační písně. Ona pochopila, že bloudění v ulicích je jen odrazem jejího nitra. Nevěděla jakým směrem se vydat, co dělat a kým být. Bloudila tak jako v ulicích. Bylo pozdě v noci. Musela najít nejbližší hotel a ubytovat se do rána. Nikde nikdo. Jen štěkot psů a světla pouličních lamp. Přemýšlela proč všechny cesty jsou pro ni tak neznámé. Tma. Oči ji pomalu začaly zaostřovat. Nad hlavou hvězdy a pod hlavou vůně hlíny. Jak tak přemýšlela, spadla do propasti...